Údolí plné dětí

21.02.2012 07:09

Kousek od Vítkova u Opavy se rozléhá údolí, které se každé léto naplní dětským smíchem. I my jsme letos přispěly a nebyly jsme samy. Na tábor „Hadinka“ se spolu s námi vydaly i děti z dětského domova pro cizince, Vestec a ti nejmenší z ústavu Zámeček, Ostrava. Ale co by to bylo za tábor, kdyby s námi nejeli vedoucí oddílů, zdravuška a hlavní vedoucí? Naštěstí jsme poznaly skvělé studenty a studentky, kteří se opravdu snažili a připravili nám bohatý program na celé tři týdny.

Jakmile jsme dojely, naše oči byly plné očekávání: „S kým asi budu na pokoji?“ nebo „S kým budu v oddíle?“. Otázek bylo plno. Poté, co jsme se ubytovaly, jsme měly nástup, kde jsme se dozvěděly, jak jsme rozděleni, koho máme za vedoucího a dokonce i barvu oddílu. Takže náš první úkol byl vymyslet si název, pokřik a vlajku. Názvy byly opravdu různorodé, Kelty počínaje přes Žábáky až po Tygry. Oddíly byly velmi vyrovnané, a proto jsme do zápolení dávaly vše. Kromě soutěží jsme například chodily na koupaliště, tančily (praktici nonstop), zpívaly karaoke, prozkoumávaly okolí, povídaly si u táboráku, ale mimo jiné jsme měly možnost hippoterapie na nedalekém ranči. Lidé nás tam vřele uvítali, ukázali nám stáje a mohly jsme se i projet na koních.

Nechybělo ani každoroční porovnávání sil s jinými tábory. Našim vedoucím se podařilo uspořádat Mezinárodní sportovní den. Dopoledne poměřovali své dovednosti kluci hraním fotbalu a odpoledne holky ve volejbale a vybíjené. Bylo opravdu na co se dívat, ale vítěz byl jasný už na začátku dne. Byly jsme to my – děti! Jako odměnu za skvělé výkony, kromě odměn ve formě sladkostí, nám vedoucí připravili opravdu hrůzostrašnou stezku odvahy. Sami vedoucí tvrdili, že je to „stezka života“, ale nakonec jsme se vrátili všichni, živí a zdraví.

Nikdo z nás si ani neuvědomil, jak ty dny letí. Tři týdny uběhly jako voda a byl tu čas loučení. A stejně jako když jsme přijížděly, bylo našich v očích očekávání: „Uvidíme se ještě někdy?“ nebo „Napíše mi?“, ale stejně kdybyste se koukli okolo, viděli byste, že za ty tři týdny jsme se všichni staly kamarády. Tak, příští rok, ahoj.

Děti z dětského domova Na Vizině, Ostrava

Fotogalerie: Údolí plné dětí